Chraptění, chrčení, hrčení, hvízdání..... tohle se z Niki od včerejška ozývá při běžném dýchání. Do toho hrozný dávivý kašel, rýma jak trám, teplota....... ani se nedivím, že byla celý den mrzutá, protivná, ukňouraná, lekavá. Při odsávání z nosíku jsem si připadala jako tyran největší... k večeru ale snad konečně zabraly léky, protože na mě z nočníku, takhle pokukovala a zahlídla jsem tam i ty její mě dobře známé čertíky....
Tak snad se z toho brzy vyhrabe. Taťka nám kašle, babička taky kucká a smrká...... takže to paradoxně vypadá, že jsem jediný fungující člen rodiny...... zrovná já, která lapne klidně i chromého bacila, jen co projde kolem?! No jsem zvědavá, jak dlouho odolám. Mám spíš pocit, že funguju prostě z nutnosti, protože aspoň jeden čověk v tomhle lazaretu fongovat musí.
1 komentář:
aaa tak jsem ji našla :) fotka je super... takové okamžiky jsou nejlepší.. protože ukazují každodenní realitu :)
Okomentovat