Kvetoucí strom

Ví se o slepici.....

Pohádky z mechu a kapradí

Coš sladkego ku kavě

Sobotní kafíčko, pohoda a sluníčko. Já prostě potřebuju nějakou tu mlsku, abych si kafíčko skutečně vychutnala. Linie - nelinie, tohle si prostě odepřít nemůžu.

Posmutnělá?

Někdy se Niki umí tvářit i vážně. Naštěstí nikdy to netrvá příliš dlouho a zase vyskočí ti rarášci v očích. Takže pro dnešek jeden vážně vážný portrétek.

Jdeš na mlsandu, mourku?

Slavnostní vyřazení

Nevím, proč se tomu říká vyřazení, když je to vlastně faktické přijetí do sboru, ale je to tak. S Niki jsme se rozhodly tatínka překvapit a zajely jsme se podívat jak mu předávali odznak a zbraň. Musím Niki pochválit, že byla opravdu hodná a celý ceremoniál useděla tiško. Na konci se postarala o pobavení všech přítomných. Když se mluvící hlava pomazaná rozloučila a poděkovala za účast nás civilistů, dozněla jejich hymna a do hrobohého ticha se ozvala naše Niki svým radostným zvoláním "DOMŮ ! PUDEME" Civilové se chichotali nahlas, frekventantům se třásly ramena jak to v sobě dusili a i představeným cukaly koutky, jak se snažily zachovat tvář. No, ale měla pravdu ta naše treperenda. Velící zavelel rozchod a my mohly domů i s tátou čehož se Niki nemohla dočkat. Vždyť proto tam přeci jela - pro tátu!