Slavnostní vyřazení

Nevím, proč se tomu říká vyřazení, když je to vlastně faktické přijetí do sboru, ale je to tak. S Niki jsme se rozhodly tatínka překvapit a zajely jsme se podívat jak mu předávali odznak a zbraň. Musím Niki pochválit, že byla opravdu hodná a celý ceremoniál useděla tiško. Na konci se postarala o pobavení všech přítomných. Když se mluvící hlava pomazaná rozloučila a poděkovala za účast nás civilistů, dozněla jejich hymna a do hrobohého ticha se ozvala naše Niki svým radostným zvoláním "DOMŮ ! PUDEME" Civilové se chichotali nahlas, frekventantům se třásly ramena jak to v sobě dusili a i představeným cukaly koutky, jak se snažily zachovat tvář. No, ale měla pravdu ta naše treperenda. Velící zavelel rozchod a my mohly domů i s tátou čehož se Niki nemohla dočkat. Vždyť proto tam přeci jela - pro tátu!