Niki miluje všechny mléčné výrobky. Nejvíce, ale zbožňuje Bobíka, jogurt "s kulíkama" a sýrek.
středa 8. dubna 2009
úterý 7. dubna 2009
Paci, paci, pacičky - táta koupí botičky
Už o víkendu jsem hlásila, že bude třeba koupit Niki botky, protože se mi zdá, že už je má nejspíš těsné. To jsem netušila, že v pondělí už botky nenazujeme vůbec. Samozřejmě jsme nemohli nejprve nic sehnat a tak v pět večer, když jsme narazili na sandálky, které jí na nohu sedly, tak jsme je ze strachu, že bychom už jinde nesehnaly nic jiného koupili (i když mě z jejich ceny při představě, že v půli léta jí třeba už zas ani nebudou bylo zle). A protože jsme ty drahé sandálky koupili, tak je myslím víc než jasné, že v dalších obuvích kam jsme dorazili, nejenže sandálky byly taky, ale byly za poloviční cenu. Nakonec jsme sehnali za dobrou cenu aspoň tenisky. Tak už zas chvíli máme snad o botky vystaráno.
neděle 5. dubna 2009
sobota 4. dubna 2009
První letošní opékání
pátek 3. dubna 2009
Vosa
čtvrtek 2. dubna 2009
Jarem opilá
Nejen já jsem "jarem opilá". Nikolka dnes budila dojem jako by měla v krvi minimálně dvě promile. Poletovala venku a pořád dokola vykřikovala "Nuník svítí! Super! - Pipi zpívají! Paráda! - Mami fajné!" Lidé se po ní s úsměvem ohlíželi, co to kolem běhá za splašené extrémně veselé dítě. Bývala bych nejraději podobně poletovala taky, ale na mě by asi spíš než úsměv poštvali policejní hlídku, abych foukala do balónku. Takže jsem se krotila a nechala Niki, aby tu radost z jara vykřičela do světa nejlíp i za mě.
Poznámka: Nuník = sluníčko
středa 1. dubna 2009
Aprílová procházka
Na první dubnový den u nás letos připadly velké změny, kterým budeme muset čelit dlouhodobě i do budoucna. Na kolik to budou změny pro nás příznivé či naopak, to ukáže až čas. Nezbývá než doufat, že i když start připadl na Apríla neznamená to, že by pro nás následující rok měl chystatjeden vypečený žertík za druhým.
Ač v prostřed týdne, oprášili jsme Nikolčinu trojkolku a vydali jsme se procházkou do parku provětrat její kola a zkontrolovat jak se vede po zimě zvířátkům. Kéž by sluníčko vydrželo aspoň pár dní. Dobíjí mě neskutečně energií a všechno v jeho světle vypadá hned trochu veseleji, snadněji a mám hned větší chuť do všeho. I do focení - už se děsně těším až budu moct fotit na zahradě kytičky, hmyzouny (i když se jich bojím, tak ta touha po úlovku překoná i strach a o to větší radost z něj potom mám;-) )
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)





