Den 29 - Seznamování se stativem

Kapka ke kapce..... dneska toho na mě bylo opravdu hodně. Ráno jsem doběhla na poštu vyzvednout stativ (tímto moc děkuji Lucce 73;-)) - kdybych věděla, že si ho tam pošta suší už od 1.9. mohla jsem ulovit na zahradě určitě spoustu hezkých a ostřejších snímků! Pak jsem vyklízela kuchyň, skládala novou skříňku, do toho dopoledne návštěva, odpoledne druhá....... jak říkám náročný den. Dovezli mi pomocníka do kuchyně-myčku na nádobí, ale na zprovoznění si bohužel musím ještě pár dní počkat. Než jsem se v tom shonu dostala k tomu, abych aspoň na chvíli vydechla a pomazlila se s foťáčkem, byla zase černočerná tma a já už mohla jen bloudit očima po naší domácnosti, abych našla spoň nějaký objekt, který bych mohla zkusit vyfotit.

Den 28 - Podzim klepe na dveře

Dopoledne jsme strávily s Niki v čekárně u paní doktorky, aby si poslechla její kašlík, protože už se jí nějak táhne. Procházky nám ale paní doktorka přímo doporučila a schválila, takže po poledním chrupci jsme vyrazily aspoň na hodinku do parku. A ejhle .... nejen, že se plní ordinace lékařů pacienty s respiračními potížemi, ale mění se barva listí na stromech, padají žaludy..... jestlipak on už se nehlásí o slovo podzim??

Den 27 - Život plyne jak voda....

Niki je prostě vodní živel. Už nám moc chybí pravidelné plavání.

A co napadá při pohledu na padající proud vody mě? Že život utíká a chytit se nedá (Ne,ne Nikolko ani ty nemůžeš chytit ty prchavé okamžiky a proto je vychutnávej raději každý den!), že každý den s sebou něco přinese a něco si s sebou pro vždy odnese...

Den 26 - Lampa ve tmě

Den 25 - zaostřeno na malou havěť

Snažím se přibližovat a zaostřovat (a to i když tuhle havěť fakt nemusím), ale zatím se mi nedaří přiblížit víc než takhle. Při větším Zoomu je obraz roztřepený - že by to chtělo stativ? Nebo jsem jen tak nešikovná??

Den 24 - slunečná neděle

Takové krásné počasí se musí rozhodně využít. Kdo ví, kolik takových teplých dní nám zývá, než začnou podzimní plískanice?

Den 23 - Kultura stolování

Jak už jsem psala včera-tenhle stoleček se židlema jsem měla pro dítko koupené dřív, než jsme vůbec mohli vědět, že k nám zabloudí zrovna Niki. Konečně přišel správný čas ho využít, protože vysoká jídelní židle už naší slečně připadá asi pod její úroveň a je šťastná, když nám může ukázat, že je dost velká na to, aby se mohla najíst u stolu jako velká dáma.;-))