Den 24 - slunečná neděle

Takové krásné počasí se musí rozhodně využít. Kdo ví, kolik takových teplých dní nám zývá, než začnou podzimní plískanice?

Den 23 - Kultura stolování

Jak už jsem psala včera-tenhle stoleček se židlema jsem měla pro dítko koupené dřív, než jsme vůbec mohli vědět, že k nám zabloudí zrovna Niki. Konečně přišel správný čas ho využít, protože vysoká jídelní židle už naší slečně připadá asi pod její úroveň a je šťastná, když nám může ukázat, že je dost velká na to, aby se mohla najíst u stolu jako velká dáma.;-))

Den 22 - decoupage

Ještě když jsme teprve čekali, až si k nám nějaké dítko najde cestičku, koupila jsem stoleček s židličkami a abych si to čekání příjemně ukrátila a aby ta prkýnka nebyla jen tuctovým kusem nábytku, pokusila jsem se na nich realizovat tvůrčím způsobem. A tak vznikla tahle decoupage (=ubrousková technika).

Den 21 - cestou-necestou

Tak to už tady dlouho nebylo. Vlastně skoro rok, co jsem naposled jela do CAR. Ale ten rok je na mém těle znát. Páne jo - já opravdu funguju! A za tohle může skřítek neposeda co na nás ráno co ráno huláká z postýlky. Dětský úsměv a přitulení je váženě ta nej nej nej meducínka;-)

Den 20 - Otesánek

Domů?! Jasně, ale až dojím i Martínkův oběd. No přeci nepojedu s kručícím žaludkem ne?

Den 19 - Neplánovaně na noc mimo domov

Vydaly jsme se spolu na návštěvu za kamarádem M. a jeho maminkou. No dopadlo to tak, že jsme tam nakonec i nocovaly. Dětičky i maminky se prostě dobře bavily a než jsme se rozkoukali byl večer, takže abychom nemusely cestovat na noc, rozhodly jsme se poprvé přenocovat mimo domov (když nepočítám společné nocování u babičky)

Den 18 - Vetřelec

Ticho a tma.... marně si lámu hlavu, jaké by mělo být foto dnešního dne. Z přemýšlení mě vytrhnou rány do kuchyňského okna. Cosi obrovského, chlupatého naráží do okenní tabule. Napadl mě netopýr, ale při dalším nárazu se proti mě na skle rozplácnou odporná kusadla a velké oči - víc v té tmě nejsem schopná rozlišit. Napadlo mě tajemného vetřelce vyfotit. Při prvním záblesku blesku je mi jasné, že netopýr to není, protože křídla připomínají spíše motýla. Ale takhle tlustý a chlupatý???? No prostě skutečně nevím, co se to na mě v té tmě dobývalo, ale jsem skutečně šťastná, že okno bylo dobře zavřené a sklo bezhlavým nárazům tajemného dobyvatele odolalo.